Co spojuje Komenského s FBI?
Na první pohled to vypadá, že nic. Jan Amos Komenský i šéfové FBI a CIA ale řešili stejný problém: jak učit cizí jazyky co nejefektivněji. Nakonec se američtí agenti učí podle principů českého učitele národů.
Cizí jazyky potřebujeme, ale učit se je moc nechceme. Reklama nám nabízí, že nás naučí cizí jazyk hned a bez práce. Jenže tak se žádný jazyk naučit nedá. Přesto je například u angličtiny na internetu jedním z nejhledanějších výrazů „angličtina snadno a rychle“.
Tím se ale vracíme zpátky ke Komenskému, který jako jeden z prvních hledal způsob, jak se snadněji učit cizí jazyky. Podtitul jeho nejznámější jazykové učebnice začíná slovy: „Krátký a snadný způsob kteréhokoli jazyka…“ Bez snahy studenta to ale nešlo. Přesto Komenský jako první formuloval principy, které se s úspěchem používají dodnes:
- žádné biflování gramatiky a slovíček,
- poslouchat a mluvit,
- nové informace vždy s něčím spojit (obrázek, zvuk, příběh).
Paul Pimsleur byl jedním z Komenského následovníků. Studoval, jak se učí mluvit malé děti, když neumějí číst ani psát a neznají gramatiku. I jeho vysvětlení se vrací k principům Komenského. Svoje poznatky dál rozvíjel a Pimsleurovu metodu si vybrali právě představitelé organizací FBI a CIA jako nejúčinnější způsob, jak své agenty naučit cizí jazyky.
Mimochodem to byl právě Pimsleur, kdo už v 50. letech minulého století přišel s prvním náznakem dnešní online výuky jazyků. Tenkrát studentům po telefonu pouštěl pásky s instrukcemi, aby si studenti mohli studovat vlastním tempem.
Už Pimsleur si totiž uvědomil, že každý student má své vlastní potřeby a schopnosti. Dnešní online kurzy jdou ještě dál. Student si může vybrat, čemu se chce věnovat, kolik času nad tím stráví, a hlavně může studovat, když je na to naladěn. O takových možnostech se Komenskému ani nezdálo.
Autor: Hana Dragounová
Odkaz na časopis - článek najdete na straně 67